slaňování

Slaňování je řízený pohyb po laně nebo mu podobné věci (dále jen lano) ve směru zemské gravitace. Při slaňování se využívá tření, kdy kolem předmětu na slaňování (slaňovací brzda) je obtočeno lano. Prakticky to znamená, že slaňovat se dá na jakémkoliv pevném předmětu, který je podobný lanu a může se omotat okolo slaňovací brzdy, pomocí které se bude slaňovat. Lezec, který slaňuje pomocí této slaňovacího brzdy, musí vyvíjet na volný konec lana sílu F₁, aby zvýšil celkovou brzdnou (třecí) sílu F_b působící mezi lanem a slaňovací brzdou a vyrovnal tím sílu gravitační F_g působící na samotného lezce. Některé slaňovací brzdy dokážou změnit úhel opásání α (změní se úhel procházení lana slaňovacím brzdou a tím pádem se změní i plocha tření a výsledná brzdná (třecí) síla F_b). Pomocí této brzdné síly se určuje, jak rychle se bude slaňovat.

Způsoby slaňování

Slaňování vždy probíhá směrem, kterým působí zemská gravitace, ovšem jakým způsobem lezec slaní, je už jen na něm:

Slaňování okolo objektu

Jedná se o slaňování, při kterém je lezec stále v kontaktu s nějakým objektem okolo kterého slaňuje. Typickým příkladem je slaňování ze skály nebo po pilíři mostu. Při slaňování se lezec v průběhu slaňování stále odráží od tohoto objektu, aby se o něj neodřel. Tento typ slaňování se dále může rozdělit na:

Klasické slaňování

V tomto případě lezec sedí v sedacím nebo celotělovém úvazku a spouští se po laně dolů. Nohy má do široko od sebe, aby měl stabilitu a nepřetočil se na bok. Slaňovací brzdu má před sebou, takže ji má stále na očích. Jelikož visí za přední část těla, má záda směrem dolů a přirozený pohled směřuje nahoru.

Sbíhání

Sbíhání se využívá v případech, kde je nutné stále pozorovat prostor, do kterého se slaňuje. Pozice při tomto slaňování je opačná než v případě předchozím. Slaňovací brzda je umístěna na bedrech, takže ji nelze vizuálně kontrolovat. Lezec je v tomto případě po celou dobu slaňovaní čelem dolů a po objektu sbíhá. Improvizovaně se dá tento typ slaňování provádět s otočeným sedacím úvazkem. Sbíhání nejčastěji používají speciální jednotky, které mají pevně nastavený odpor slaňovací brzdy, takže ji nemusí vůbec ovládat a v průběhu sbíhání již mohou oběma rukama používat jiné předměty, třeba zbraně.

Slaňování volným prostorem

Při tomto slaňování se lezec spouští volným prostorem, takže okolo něj není žádný pevný objekt. Nejčastěji se tento typ užívá při slaňování z mostu.

Klasické slaňování

Klasické slaňování vypadá skoro stejně, jako klasické slaňování okolo pevného objektu akorát ten objekt tu není. Lezec sedí v sedacím úvazku a spouští se plynule volným prostorem dolů.

Slaňování po hlavě

Pokud chce lezec slaňovat po hlavě, stačí když se v sedacím úvazku otočí vzhůru nohama a ruku, kterou drží volný konec lana, natáhne nad hlavu a reguluje jí rychlost slaňování. Nohy má napnuté a přidržuje se jimi o lana, aby udržel stabilitu. Tento způsob se dám použít i při slaňování okolo pevného objektu, ale není to moc pohodlné, protože se o něj bude lezec pořád odírat.

Slaňování popředu

Při slaňování volným prostorem popředu má lezec slaňovací přípravek vzadu a popředu se spouští dolů, aniž by se dotýkal jakéhokoli objektu.